Loňský jestlipad
Poesie - Můj les, Tvůj hrad
Vložil Mum alAthin   
Neděle, 19 Prosinec 2010 00:11

Hřáli jsme ještě
posledními paprsky
už notně zubatými
rudého vycházení
i zlatavého zapadnutí.

Toužili jsme ještě
po společném nevýslovnu
už zamluvenému plány
ale ještě lákavějšímu
nežli je chichotavé
cynické přežívání.

Hledali jsme ještě
přátelský soud
už dávno zaujatý
ale schopný nám říci
vytoužené ANO do očí
byť o samotě.

Šustili jsme ještě
posledními listy
už otřepenými pádem
ale pořád slušnými
pro případ neúspěchu
a chladná rána.

Ten měsíc ubyl
na souchotě cest
mízy bys v něm
nikdy nedořezal
a jediná ruka
dodnes netleská.